Napajedla jsou malebným městem v okrese Zlín ve Zlínském kraji. Jsou situovány na obou březích řeky Moravy na rozhraní Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu. Tato výhodná poloha na bývalé obchodní stezce od Baltu ke Středomoří přispěla k jeho trvalému osídlení a růstu až do dnešních časů. Město tvoří faktickou hranici mezi třemi regiony – Slovácka na jihu, Hané na severu a Valašska z východního směru od Zlína. První písemná zmínka o Napajedlech pochází z roku 1355 a už v průběhu 14. století se osada rozrostla na městečko. Statut města pak získaly v roce 1898. Ve středověku zde většinou vládli Žerotínové, nejvýraznější stopu však zanechalo panství rodu Rotalů. Dominantami města jsou zejména novorenesanční radnice z roku 1904, barokní kostel sv. Bartoloměje a barokní zámek s rozlehlou zahradou, postavený za pánů ze Stockau. Hlavně jejich přičiněním se Napajedla už 120 let pyšní svým světoznámým hřebčínem s chovem anglického plnokrevníka. Město je rovněž rodištěm klavírního virtuóza Rudolfa Firkušného. Dnes jsou Napajedla známa také svým průmyslem, např. plastovými výrobky společnosti Fatra. Další bývalá chlouba města, továrna na naftové motory Slavia bratří Paříků, již zanikla. Městem vede frekventovaná silnice I/55. V současné době žije v Napajedlech přibližně 7.220 obyvatel.
Fotbal se do města dostal už v roce 1912, kdy byl založen i SK Napajedla. Za svoji více než stoletou historii prošel mnoha úskalími, několikrát měnil svůj název, přitom však dosáhl i řadu významných sportovních úspěchů. Důležitým mezníkem bylo propojení fotbalu s firmou Fatra v roce 1937. Od sezóny 1943-44 se zde hrávaly tehdy druhé nejvyšší soutěže (divize, později zemská, resp. oblastní soutěž), které se zde pak po roční pauze v závěru 2. světové války udržely ještě dalších 5 sezón až do roku 1949. Poté Napajedla působila na krajské a oblastní úrovni. V letech 1962/63 si však Fatra dokonce zahrála jeden ročník i II. ligu, ale skončila na posledním 14. místě a sestoupila zpět do kraje. V Napajedlech působil mj. i Vladimír Hönig, jeden z nejlepších střelců nejvyšší soutěže a člen Klubu ligových kanonýrů a odchovancem napajedelské kopané je i Rudolf Kučera, někdejší reprezentant a kanonýr Dukly Praha, který zde jako obrovská naděje československého fotbalu působil v mládežnických týmech mezi lety 1952 – 1957.
Divize se pak do města vrátila až v letech 1965-68 a 1976-80, kdy se na zdejším škvárovém hřišti hrál velmi kvalitní fotbal. V průběhu 80. a větší části 90. let Napajedelští pendlovali mezi jihomoravskými a středomoravskými krajskými a župními přebory až do roku 1998, kdy se A-týmu mužů konečně vydařil opětovný návrat do Moravskoslezské divize. V této čtvrté nejvyšší soutěži v ČR pak mužstvo v zelenožlutých barvách se střídavými výsledky startovalo až do roku 2015, kdy divizi po 17 sezónách v řadě opustilo. Bohužel ani v následujícím ročníku v krajském přeboru se však A-mužům příliš nevedlo a hned po roce následoval další sestup až do I. A třídy, v níž se nyní už druhou sezónu pokouší o návrat alespoň o jednu třídu výš.
Dnes je fotbalový klub spolu s dalšími 7 oddíly součástí Tělovýchovné jednoty Fatra Slavia Napajedla, založené už v roce 1945. V současné době vedle A-mužstva mužů v I. A třídě Zlínského kraje hrají B-muži III. třídu okresu Zlín, tým dorostenců po postupu v roce 2016 působí v krajském přeboru, starší a mladší žáci nastupují v krajských soutěžích a přípravka v okresní soutěži. Po zničujících záplavách v roce 1997 je stadión v Sadové ulici s rekonstruovanou travnatou plochou, jež patří k nejkvalitnějším v regionu, s kapacitou až 3.500 diváků majetkem TJ.
Historické názvy: