Když jsem přišel do Napajedel jako asistent trenéra, měl jsem víc času pozorovat kluky při tréninkové práci i v zápasech. Měl jsem kusé informace , které nebyly dobré , jaké to bylo v minulé sezóně a jak kluci ke všemu přistupovali. Přípravná utkání byla v pohodě, mančaft fungoval, pravidelně trénoval a hlavně nic nenasvědčovalo tomu, že budeme hrát zase na konci tabulky a že po 8 kolech budeme bez bodů!!
Jenže když přišla mistrovská část, přístup kluků nebyl hodný divize..co na tom, že na trénink dojel plný počet kluků a že si každý udělal čárku za účast, když jsme přijeli k mistrovskému zápasu jako by jsme vlastně ani nepřijeli a jednoznačně jsme soupeři odevzdali všechny body svým přístupem a chybami!!! Tým nebojoval, špatně jsme fungovali jako tým i jako kabina, no a když se prohrávalo, změnil se i přístup k trénování a to se mi vůbec nelíbylo. Po 4 prohrách odstoupil trenér Zapletal a vedení mě oslovilo, jestli bych se nepřesunul na pozici trenéra. Zprvu jsem fakt váhal, protože ten přístup byl opravdu zoufalý…sedli jsme si proto s vedením a řekli si, co musíme změnit. Hned po oznámení mého posunu v kabině jsme si s klukama sedli a něco jsme si vyříkali, co se musí změnit… někteří to pochopili a někteří si jeli ve stejných kolejích i přes to, že jsem jim kladl na srdce, že bez jízdy po prdeli to nepůjde. Někteří hráči si mysleli, že mají jistého fleka v sestavě a svým přístupem znehodnocovali moji práci a hlavně poctivou práci jiných, kteří chtěli bojovat.. No a tak po dalších 4 prohrách museli přijít změny..
To, že jsme měli mančaft plný fotbalistů jsem věděl ale kde byli bojovníci, borci kteří odjezdí zápas po zadku a nechají na hřišti duši takového jsme neměli. Šel jsem do rizika, udělali jsme průvan v kabině a oslovil jsem hráče, kteří bojovali za Fatru ještě semnou. Věděl jsem, že to bude těžké, když je rozjetá soutěž, ale povedlo se nám dotáhnout Kaštánka a Večeřu. To byli kluci, kteří přinesli do týmu to, co jsem chtěl…Okamžitě se změnila tvář týmu, přístup k zápasu, při hře v tréninku a hlavně, řekl bych, že se mi ukázalo, kdo chce za Fatru bojovat.. Připadlo mi, jako by jim tu jízdu musel někdo ukázat aby to dělali všichni!!! Večeřa nám dotáhl bojovnost, sílu, hrubost a Kaštánek obrovskou sílu v soubojích 1:1 a oba, hlavně důležité góly… Přitom pro oba to nebylo jednoduché. Večeřa měl manko v kondici po zranění a Kaštánek šel na výpomoc z nižší soutěže, navíc se vracel po karetním trestu..Tonda hodně váhal jestli se vrátit ale nakonec se mi ho podařilo přesvědčit i když jsem věděl, že spoustu lidí si ťuká na hlavu jestli to zvládne.. Věřil jsem mu tak jako věřím celému týmu v záchranu soutěže. Ať si říká každý co chce ale příchodem pouhých dvou hráčů se tým zvedl, zvedla se morálka a po prvním 3 bodovém úspěchu proti Hodonínu přišla chuť a vůle po vítězství…
Nechci tady hodnotit jednotlivce, jde nám všem o dobré výsledky Fatry i když vím, že všichni hrát nemůžou. Jsem rád, že se nám podařilo odpoutat ze dna tabulky, sjednotit kabinu tím jsme udělali šňůru dobrých výsledků z posledních 6-ti zápasů pouze jeden obdržený gól z PK, Krajča vychytal 5x čisté konto a přišla i děkovačka fanoušků. Chtěl bych kluky chválit po každém zápase ale hlavně kluci musí mít pocit, že pro úspěch musejí padnout únavou na hubu, nešetřit krokem a tvrdě pracovat…jinak body nebudou nikde!!!
Přeji všem klukům, fanouškům a lidem co pro slavnou Fatru dělají maximum krásné svátky, hodně zdraví, pevné nervy a vykročení pravou nohou do nového roku 2015